Pozdrav od sněhuláka

Milá školo,

není to tak dávno, co jsem si přečetl hodně smutný příběh mé kamarádky dýně. Já jsem ale od přírody veselý chlapík, a tak vám chci napsat něco hřejivého. Když napadne první sníh, chci být u toho. Jen co se stromy zachumelí a lidé zabalí do kožichů, s radostí vyběhnu ven, abych ozdobil zahrádky a dětská hřiště.

Právě děti mám nejradši, často mi přidělávají úsměv na tváři. Občas mi na hlavu posadí hrnec, vezmou mrkev a já se raduji, že mám svůj vlastní nos. Ano, jsem to já, sněhulák. Díky mému tvůrci panu Janu Krpálkovi jsem teď nahradil u dveří školy ztracenou kamarádku dýni. Budu rád, když mě pohladíte, ale nikam mě, prosím, neodnášejte. Chci zůstat ve škole, protože mám rád děti.